Zhoubné nádory

Výskyt zhoubných nádorů se bohužel v posledních letech značně zvyšuje. Současné odhady jsou, že každý 3. člověk v průběhu svého života onemocní zhoubným nádorem a každý 4. na něj zemře. Předpokládá se, že během 10 následujících let převezmou zhoubné nádory první místo jako příčina úmrtí.

Jsou dva základní přístupy k léčbě zhoubných nádorů: Klasický způsob: v zásadě zahrnuje operaci, chemoterapii, radioterapii, hormonální léčbu apod. Zastánci klasické léčby rakoviny trvají na tom, že toto je jediný, vědecky ověřený a správný způsob léčby, jiné způsoby jsou šarlatánstvím a hazardováním se životem pacienta.
Nechci polemizovat o úspěšnosti klasického způsobu léčby. Přestože stále slyšíme o "přelomových objevech" v oblasti vývoje léků proti rakovině, je faktem, že úmrtnost se přes investice stovek miliard dolarů do protirakovinných léků za posledních 20 let nikterak výrazněji nesnížila. Přelomovým krokem bohužel nebyl ani objev biologické léčby i když rozhodně lze hovořit o pokroku v oblasti klasické léčby nádorů. Musíme si přiznat, že klasická medicína přes nesporné pokroky zatím nenašla jednoznačně úspěšnou formu léčby zhoubných nádorů.
Po ukončení klasické terapie se velké množství pacientů často mylně domnívá, že tím je věc skončena, rakovina je zničena. To v případech, kdy nejsou viditelné známky pokračujícího onemocnění. Pokud se ale rakovina objevila jednou, je pravděpodobné, že se může objevit znovu. Jedním z hlavních důvodů jsou tzv nádorové kmenové buňky, které jsou v průběhu onemocnění často v klidové fázi a chemoterapie je naopak zaměřená na rychle se dělící nádorové buňky. Nádorové kmenové buňky takto léčbě uniknou. Jsou rovněž velmi odolné a na chemoterapii nezřídka rezistentní.

Pravděpodobnost recidivy (návratu) nádoru prsu se obecně pohybuje kolem 10 až 30 %, ale velmi závisí na konkrétním typu nádoru, stadiu při zjištění a zvolené léčbě.

V mnoha případech je rakovina již v pokročilém stadiu a při klasické léčbě dochází pouze k přechodnému ústupu nemoci, velikost nádoru se pouze zmenší a nějakou dobu zůstává stejný. Dříve nebo později ale opět dochází k jeho obnovenému růstu, tzv relapsu, kdy chemoterapie se již míjí účinkem, nádory bývají již často k této léčbě rezistentní. Někdy je nádor na chemoterapii necitlivý již primárně. Pacient by se měl informovat již od začátku, jaká je očekávána úspěšnost léčby, jaká jsou možná rizika apod.. Měl by se snažit získat informace i o jiných způsobech léčby apod. Bohužel nikdo z lékařů není schopen přesně v konkrétním případě říct, jaký efekt léčba bude mít. Je to pochopitelné, medicína není matematika. Nádory stejného typu mohou reagovat na určitou konkrétní léčbu rozdílně. Pokud se ale léčba ukáže jako neúčinná, nemělo by se na ni dále setrvávat, ale hledat jiné možnosti léčby. Alternativní způsob, někdy také nazývaný jako komplementární způsob léčby. V podstatě se jedná o všechny ostatní způsoby léčby (je zajímavé, že přibližně 70% způsobů alternativní léčby je vymyšleno lékaři, mezi nimi je asi 20% vysokoškolských profesorů) na opačném konci spektra alternativních postupů léčby jsou opravdu šarlatáni, před kterými je třeba mít se na pozoru).
Zastánci alternativní mediciny odsuzují klasickou léčbu jako "vyhánění čerta ďáblem" a argumentují množstvím nežádoucích účinků a někdy nepřesvědčivými výsledky této formy terapie. Podle nich klasická chemoterapie již dosáhla své limity a nemá již dále co nabídnout. Ovšem ani výsledky alternativními způsoby nejsou jednoznačné a stále neexistuje prostředek, který by byl schopen definitivně nádorové bujení porazit. Nutno ale přiznat, že alternativní léčba je pro pacienta méně zatěžující, většinou bez nežádoucích účinků, neoslabuje imunitní systém apod. Mnoho lékařů, kteří jsou zastánci klasického způsobu léčby, jakmile onemocní rakovinou, hledají jiné formy terapie než klasickou chemoterapii. Na internetu i v literatuře se setkáte s mnoha názory podporující oba dva názorové proudy.
Držte se ale jednoho pravidla. Vždy by měla být léčba pod dohledem lékaře znalého dané problematiky a léčba by měla být komplexní. Optimální se zdá způsob tzv integrativní medcíny spojující prvky klasické léčby s alternativním způsobem léčby. Příkladem může být Profesor Ben Pfeifer z Aeskulap Klinik ve Švýcarsku. Jeho úspěchy v léčbě rakoviny prsu a prostaty jsou nesporné. Pana profesora jsem osobně navštívil.

MUDr jan Lichnovský

...